Jak jsem vyměnila kancelář za van. A proč toho nelituji.

← Zpět na blog

Původně jsem byla tanečnice. To je věc, kterou lidé slyší a vždy se trochu zarazí — protože to nijak nezapadá do obrazu někoho, kdo dnes cestuje s vanem, builduje online byznys a učí ostatní jak dělat totéž. Ale dává to dokonalý smysl, když víš, jak ta cesta vypadala.

Touha po svobodě byla vždy přítomná.

Tanec mě naučil jednu věc: tělo ví. Ví kdy je na správném místě a kdy ne. A moje tělo mi roky říkalo, že jsem na místě, které mi nesedí. Kancelář, smlouvy, pravidelná výplata — na papíře vše vypadalo dobře. Uvnitř jsem věděla, že to není ono.

Vždycky mě to táhlo ke svobodě a cestování. Dlouho jsem ale cítila, že svět je větší než místo, kde právě žiju — jen jsem nevěděla, jak tuhle touhu proměnit ve skutečný, funkční život.

„Vypověděla jsem všechny smlouvy a odjela na slepo do Portugalska. Bez plánu, bez jistoty, jen s pocitem, že teď je čas to zkusit jinak."

Covid byl zlom.

Přišel covid a s ním zastavení. A v tom zastavení jsem konečně slyšela samu sebe. Vypověděla jsem všechny smlouvy a odjela do Portugalska. Bez plánu, bez konkrétní jistoty — jen s pocitem, že teď je ten čas.

V Portugalsku jsem učila angličtinu. Fotila. Natáčela. Postupně si našla práci jako sales specialista na dálku — a poprvé jsem zažila, jaké to je pracovat odkudkoliv. Jít ráno na pláž a pak otevřít laptop. Mít meeting v kavárně s výhledem na Atlantik.

Lidi se začali ptát. A z otázek vzniklo Vanventure.

Začala jsem sdílet svůj příběh na sociálních sítích. Ukázalo se, že lidi mají zájem — nejen o fotky míst, ale o to, jak to celé funguje. Jak je možné takhle cestovat full-time. Čím se živím. Jak začít.

Odpovídala jsem na zprávy, předávala vlastní zkušenosti, doporučovala konkrétní kroky. A právě z těchto rozhovorů postupně vzniklo Vanventure — projekt, který lidem ukazuje, že si svobodný online příjem opravdu jde vybudovat. Že to není výjimka. Je to volba.

Dnes cestuji full-time s vanem a psem Ruim. Vytvářím kurzy, dělám mentoring a pracuju na projektech, které mě baví. Z různých koutů světa — z Maroka, Španělska, Ibicy, Algarve.

A nelituji jediného kroku. Ani toho prvního — odjezdu do Portugalska bez plánu. Protože právě tam to celé začalo.